Protivný plamínek
6. 10. 2014
Plamínek tváříc se nevinně,
hřeje jí, něžně jí objímá.
Hádá se,
chová se protivně,
nechce si se svíčkou hrát.
Jak to světlo má brát,
znavená úsměvem pod maskou,
klade si otázky,
jak dlouho se s tím světlem bude prát,
do kdy jí zahřátí bude moct dát.
Vosk se jí dotýká,
plamínek hoří, jemně si tancuje.
Kůže se nahřívá, tělo vně truchlí,
přikrytá solí opět zde nocuje.
K ránu jí nový den šimráním probudí.