Pověz mi
„Pověz mi,
kam se díváš,
kde jsi a s kým jsi teď?“
Upíráš pohled do země nikoho,
na to stejné místo.
Tvé návraty do minulosti,
raději vymaž je hned.
Ptáš se pak na tvář plnou mrzutosti?
Ten plamen nahradil led...
Do vět se vtírá jen zahořklý jed...
„Prozraď mi,
kým jsem v tvém světě,
kým jsem zde byla a kým jsem teď?“
Koutky rtů v náznaku,
tančí si v zbabělém úsměvu.
Já ovšem miluji,
sleduji proměnu.
Rozumím obstojně i tvému jazyku,
začínám přijímat řadu tvých zlozvyků...
Než ti své srdce nadobro věnuji,
k odpovědi mne veď...